rožmberský rok

V roce 2011 si připomínáme významné výročí 400 let od úmrtí posledního z rodu Rožmberků - Petra Voka. Více o projektu naleznete zde.

 

 

Státní zámek Třeboň

oficiální stránky

 

 

 

 

    Neodmyslitelnou součástí Třeboně je honosný renesanční zámek, rozkládající se na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech stával nejdříve panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Nedlouho předtím koupili Třeboň Rožmberkové, kteří městu a jeho širokému okolí dopřáli náležitý rozvoj. Opevněné město dvakrát obléhali husité, naštěstí neúspěšně. V 16. století bylo Třeboňsko nejvýnosnější částí rožmberského dominia.
Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i hrad. Vilém z Rožmberka proto pověřil Vlachy Jana a Antonia Ericery náročnými přestavbami starých budov na renesanční zámek. Tuto proměnu dokončil v době Petra Voka další významný architekt Dominik Cometa. Po smrti posledního Rožmberka (1611) zdědili zámek Švamberkové, kteří přišli o většinu majetku po osudové bitvě na Bílé hoře. Třeboňské panství daroval císař Ferdinand II. Ssvé vlastní rodině, ale o snadno nabytý majetek nikdo nepečoval a záchranou pro zámek je až přechod do rukou starobylého německého rodu Schwarzenbergů, kteří jej získali v roce 1660. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Počátkem dvacátých let, po první pozemkové reformě, Schwarzenbergové zámek opustili a poté sloužil po několik let jako hotelové zařízení. Po válce v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn.

 

PIVOVAR REGENT

ociriální stránky

 

    Při jižní straně centra města se nachází areál třeboňského pivovaru s honosnými budovami, pocházejícími většinou z druhé poloviny 19. století. Průčelí pivovaru tvoří východní stranu Trocnovského náměstí. V těchto místech nechal Petr Vok z Rožmberka vystavět v letech 1606 - 1608 zbrojnici. V letech 1699 - 1723 byla zbrojnice přestavěna na panský pivovar podle projektu schwarzenberského stavitele Jakuba de Maggi a za dozoru a spolupráce jeho syna Jana a posléze Pavla Ignáce Bayera, nového knížecího stavitele. Postupem doby však pivovar přestával stačit poptávce po svém produktu, takže jej majitelé opakovaně rozšiřovali do nynější velikosti a podoby. Pivo Regent se vaří tradiční technologií, k výrobě se používá výhradně přírodních surovin.

 

SCHWARZENBERSKÁ HROBKA

     Do podvědomí návštěvníků památek vstoupili Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou zejména jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby. Kněžna Eleonora se však také zasadila i o výstavbu nové hrobky, určené k umístění ostatků členů schwarzenberského rodu.
Od roku 1784 byli příslušníci hlavní větve schwarzenberského rodu pohřbíváni v nedalekém hřbitovním kostelíku sv.Jiljí. Ten však v duhé polovině 19.století byl již zaplněn a také nevyhovoval poměrně přísným hygienickým předpisům, které mimo jiné nařizovaly samostatné odvětrávání prostoru hrobky a balzamování těla před uložením do dvouplášťové rakve.
Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku při jihovýchodní straně rybníka Svět, navrhl významný rakouský architekt Johann Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematikou podloží a jeho návrh nebyl realizován. Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F.D.Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy. Se stavbou bylo započato 14.července 1874 pod vrchním vedením Deworetzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých. Dne 29.července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.
Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v roce 1789.
Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a hluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky.

 

 

ZÁMEK ČERVENÁ LHOTA 

ocifiální stránky

    Stavba červenolhotského zámku ve svém jádru skrývá zbytky původní tvrze ze 14. století. Dnešní renesanční budova vznikla po roce 1530 a byla dále několikrát upravena. Zámecké interiéry prvního patra mají dispozici z 80. let 17. století. Představují dnes autentickou podobu šlechtického bytu posledních majitelů z doby kolem roku 1910. Součástí zámeckého areálu je krajinářský park, který získal svou dnešní podobu na přelomu 19. a 20. století. Největší devízou místa je bezpochyby Zámecký rybník, který díky půjčovně lodiček skýtá ze své hladiny netušené pohledy na zámeckou budovu a okolní přírodu. 

                         

ZÁMEK HLUBOKÁ NAD VLTAVOU

oficiální stránky

 


 

 

    Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. stol. byl dalším majitelem panství rod Malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 – 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.

    Hrad královského založení získala počátkem 13. století jedna z větví Vítkovců, nazývaná pak přídomkem „ z Hradce“. Gotický hrad, z něhož se zachovala velká válcová věž a přilehlý palác, byl v průběhu 14. a zejména v 15. století pány z Hradce rozšiřován. Za Jáchyma a jeho syna Adama II. byl celý areál přestavěn na pohodlné renesační sídlo. Dvoupatrové Velké arkády spojily Adamovo stavení s reprezentačním Španělským křídlem a odtud se Malými arkádami vstupovalo do gotického paláce. Na projektu přestavby pracovali italští stavitelé B. Maggi z Arogna, A. Cometta a další. Stavbou unikátního hudebního pavilonu zv. Rondel spojeného arkádovou chodbou s Adamovým stavením byl stavební vývoj zámku dovršen. Roku 1773 postihl zámek ničivý požár a k záchraně těžce poškozených budov přistoupili tehdejší majitelé Černínové až počátkem 20. století za účasti vídeňského architekta Humberta Walchera z Moltheimu.

 

 

HRAD A ZÁMEK ČESKÝ KRUMLOV

A OTÁČIVÉ HLEDIŠTĚ

oficiální stránky


    Složitý vývoj rozsáhlého areálu krumlovského hradu započal v 1. polovině 13. století, kdy na ochranu obchodní stezky do Lince vybudovali Vítkovci hrádek s mohutnou obrannou věží. Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 hrad zdědili Rožmberkové a sídlili na Krumlově po 300 let. V průběhu let navázal na Dolní hrad s velkým opevněným předhradím Horní hrad Petra I., rozšířený trojkřídlou přístavbou paláce Oldřicha z Rožmberka, budované před polovinou 15. století. Vilém z Rožmberka dal v 2. polovině 16. století gotický hrad velkolepě přestavět, rozšířit a vyzdobit nástěnnými malbami jak v interiérech, tak na fasádách. Stavbu řídil B. Maggi z Arogna, který zasypáním příkopu a vybudováním kryté chodby spojil Dolní a Horní hrad a Hrádek včetně věže renesačně přestavěl. Po smrti Viléma z Rožmberka se Český Krumlov dostal do držení habsburského domu a roku 1622 získali panství Eggenbergové. Ti přičlenili k areálu obdélnou zahradu s letohrádkem Bellárií a spojili ji se zámkem Plášťovým mostem. Poslední majitelé, Schwarzenbergové, vybudovali v roce 1747 v zahradě jízdárnu a kaskádovou Neptunovu fontánu, zřídili Maškarní sál a obrazárnu. V roce 1766 bylo slavnostně otevřeno zámecké divadlo, jehož mašinerie, kulisy a kostýmy se zachovaly dodnes.